Ecim,
máš pravdu v tom, že ten virtuální svět je zajímavý. Ale nevěřím, že by někdo někoho poznal.
Nedávno jsme měli sraz spolužáků z gymplu (po 15ti letech) - lidi tam vyprávěli příběhy, v nichž jsem vystupovala, pamatovali si dokonce, co jsem řekla - a já si vůbec nedokázala na ty situace vzpomenout.
Pochopila jsem, že každý člověk definuje události úplně jinak a úplně jinak si je pamatuje. Najít shodu nelze, tedy nikdo nikoho nemůže poznat.
Navíc z toho ale vyplývá, že každý je v životě úplně sám. Okamžiky, kdy má dojem sdílení, jsou jen krátké a prchavé a na celek nemají vliv.