Já nežehlím téměř 6 let. Kamarádka se na mě tehdy při mém stěžování na neustále narůstající kupu nevyžehleného prádla (prvorozenému bylo tehdy 5 měsíců) podívala s úžasem v očích a pronesla památnou větu: "Ty žehlíš???" Tehdy jsem konečně uvěřila, že normální může být i nežehlit Do 6 měsíců jsem žehlila synkovi, pár měsíců ještě ložní prádlo, ale pak jsem zjistila, že ani to to nepotřebuje. Když prádlo hned po usušení (suším normálně na sušáku - v létě venku, v zimě v bytě, sušičku nemám a kupovat nehodlám - přijde mi neekologické i neekonomické mrhat energii a peníze na činnost, která se jinak děje sama - pravda, sušák ale poslední dobou nějak nestíhá, ještěže máme v bytě u stropu trubky, venku houpačku a šňůry v koupelně, i když na nich už suším minimálně - dělá se nám tam plíseň), není to skoro poznat a poté, co prádlo doslova narvu do skříně (máme zatím málo místa) a oblékneme ho na sebe, není v tom vůbec žádný rozdíl. Teď žehlím jen kapesníky (lpím na látkových) a žehlila jsem druhorozenému do 6 měsíců. A někdy bavlněné sako, které ale moc nenosím. Manžel naštěstí nenosí košile