Máme migrénu v rodině. Moje maminka i můj manžel. Ten, když ho to chytne, tak je nepoužitelný a pokaždé hodně zvrací. Syn si asi před rokem začal taky stěžovat na bolest hlavy. Moc jsme tomu nepřikládali váhu, protože jsme mysleli, že se opičí a nijak netrpěl a nikdy si nestěžoval delší dobu. Ale teď o prázdninách jsem vypozorovala, že třikrát si stěžoval na bolest hlavy a vždy to skončilo několikahodinovým zvracením. Bylo to vždycky po 2 týdnech. Od té doby, bylo to asi dvakrát, když si začal stěžovat, tak jsem mu dala čípek, co mám pro mladšího syna na horečku, a ten mu zabral skoro hned a bylo dobře. Ale říkala jsem si, že to není normální, navíc manžel taky od dětství trpěl na migrény, tak že ho nechám vyšetřit. Na neurologii ho rutinně poslali na EEG a tak hned na první návštěvě neurologa nám hlasili, že je tam menší nález. Nerozumím EEG, ale dr. říkala něco o epileptickém ložisku, ale že je to malé, že nemá epilepsii a že kdyby k tomu neměl migrény, tak to neřeší. Ale takhle chce synovi nasadit nějaké léky, které by vyřešili jak migrény tak i špatné EEG. Máme v pondělí nastoupit do nemocnice, protože ty léky mu nasadí pod dohledem lékařů a navíc podstoupit CT hlavy. Tak já teď vůbec nevím. Takový fofr jsem nečekala, navíc, když si to zpětně promítnu, tak když syna bolí hlava, je mi schopen i koukat na televizi a obtěžuje ho jen to zvracení. Ani nijak nekňourá a nestěžuje si na velkou bolest. Prostě mám pocit, že jsem měla relativně zdravé dítko a všechno se to nějak rychle zvrtlo. Nechce se mi začít mu dávat každodenně léky. Nevím, je tu někdo s podobným příběhem? Asi ještě zajdu za doktorkou, ať znovu probereme, co se vlastně děje a jaká jsou rizika. Mám najednou pocit, že jsem udělala z komára velblouda a díky tomu spustila velkou lavinu lékařských procedur a léků pro syna, které jsou třeba úplně zbytečné.