Mandelinko, chápu. Navzdory rozumné výchově jsem v určitém ohledu v sexuálních otázkách dost úzkostlivá.

Tvé vyprávění mi připomnělo, jak kdysi jedna známá kritizovala paní, která se podruhé vdala, když měla dospívajícího syna, bydleli chvilku v garsonce a ten syn spal v kuchyni a ne s matkou a otčímem v jedné místnosti. Já jsem na tom neviděla nic špatného, jako dítě bych také raději měla soukromí, než spát s nějakým manželským párem v jedné místnosti, ale ta známá mi oponovala, že si rodiče tedy měli ten sex odpustit a nechat na dobu, až dítě nebude doma. Mně to ale přišlo přehnané, stejně jako zdejší příspěvky typu "nemůžeme spolu spát, protože máme už puberťáky a ti vědí, o co jde". Proboha, když se rodiče v noci tiše na chvilku zamknou v ložnici a nedělají kravál, tak o co jde?