jo jo, u nás to taky tak pomalu polehoučku začíná, dceřin starší bratranec - jí místo večeře křupky, pije kofolu, spát může jít třeba v 11 a já se snažím vysvětlovat: To je možné,že on to může,a může to zřejmě proto,že jeho mamince zas tak moc nezáleží na tom aby to byl zdravý chlapeček. Ale já chci abys byla zdravá holčička tak ti to nedovolím. Sice to úplně nechápe a stejně to ještě zkouší,ale pak je už pro mě jednodušší si trvat na svém,dokola opakuju,že to není dobré,že to není zdravé atd. Až nakonec ustoupí. Po určité době pak dokonce když vidí bratrance pít kofolu tak mu řekne,že to není zdravé a ohrnuje nos. Na druhou stranu se snažím jí vyhovět a neudělat z ní extremistu a tak se snažím vysvětlit,že trochu kofoli ji nezabije a že si ji smí dát třeba když půjdeme do restaurace po obědě.

Největší scénu jsme měli když viděla běhat kamarádku s lízátkem v puse po hřišti - to jsem prostě rázně zatrhla a hotovo. Lízátko nakonec ve vzteku skončilo v koši na odpadky.