Já nevím. Profláklá a nenáviděná rada pro snažilky je "nemyslet na to". Chápu, že když ty děti máš a ony ne, nedovedou diskutovat o školkách a plínách. Já jakožto dětná kamarádka bezdětných kamarádek s nimi mluvým o tisíci jiných věcech, než o dětech. Když se zeptají, normálně odpovím, ale nevykládám nudné podrobnosti. Ale je to i v mojí povaze. Necítím se být Matkou - Dělohou a s ostatními lidmi se radši bavím o kultuře, cestování, politice a pracovních záležitostech, atd. S některými kamarádkami - Matkami jsem trochu omezila kontakt. Fakt mě nezajímá poslouchat celý víkend jen o dětech. Ale to nevadí, kámoškami jsme stále a vždycky si pomůžem, jen se prostě vídáme míň.
Akorát mi přijde, že když už se kvůli "snažení" (ble, ten slovník) holky vyhýbaj dlouhodobě společnosti, to už je špatně, skoro na odbornou pomoc.
Jednu takovou kámošku jsem měla, úplně se odřízla od světa. Pak jsme se náhodou potkaly, smála se a vyptávala se mě na porod, atd. až jsem se divila a ejhle - do měsíce otěhotněla...