Jdu si postěžovat... Ani ne tak debatovat, jako si vylít srdíčko...

Finišujeme vevnitř s domečkem, manžel je na stavbě pořád. Příjde domů z práce, nahodí montérky a letí, příjde v 8-9 večer. Já jezdím domů naštěstí kolem druhé. Nakoupím, uděláme s dětma úkoly, trošku uklidím a je večer. Mezitím zjistíme, co nám chybí, kluci se koupou, chystám večer, večer jsem ráda, že žiju. Občas vyžehlím, ale poslední dobou už to nestíhám.
Abych se úplně nezbláznila, 1x týdně chodím cvičit a 1x týdně na angličtinu (abych nezblbla).
Večer jsem ráda, že dám manželovi pusu a lehnem každý na jednu stranu postele (prdelkama k sobě) a během minuty jsme oba tuzí.

Už mi z toho začíná hrabat a netuším, jak dlouho to takhle vydržím. Navíc do toho všeho ještě budu muset začít balit a likvidovat věci. Asi se brzo zblázním.

prosím, pojďte mi zlepšit náladu! Přijel manžel, unavený, takže super...