Kačko, nakonec jsme byly nějaké lenivé a zůstaly jsme doma

Škola, no Dita se už dost srovnala, v pátek přinesla úžasné hodnocení za první měsíc ( mmch, dneska hlásila, že má něco v žákovské, tak jsem to zkontrolovala a ptala jsem se, proč má obrázek z prvouky. A odpověď "Protože jsem neblbnula na procházce", mě dost dostala do kolen), ale je vidět, že je to pro ní náročné, včera jsme domů přišly až po páté kvůli keramice a když Dita dělala úkol, já jí v klidu řekla, že jí trošku utíkají čárky, tak se nad písankou rozbrečela.
A když si představím, že za rok už možná bude do školky choditi Ája a já jezdit do práce, tak mě chytá regulerní depka.