"Zkus mu popsat svoje pocity a proč se toho bojíš. Můj manžel se o tom nikdy bavit nechtěl a to byla chyba."

Citim to stejne - protrebuju si o svych obavach na rovinu promluvit se svym muzem. Chlapi tyhle veci nechteji resit, nechteji se "pitvat" v necem, "co prece uz davno skoncilo". Ani ja to nechci "rozpitvavat" a donekonecna vycitat, ale proste potrebovala bych, aby muz pochopil, PROC to presto nemuzeme "jen tak zamest pod koberec", aby uz na to nebylo videt.
Myslim ale, ze se budu muset sebrat a fakt udelat "tlustou caru nevidim neslysim", jak mi radila psycholozka, jinak o manzela prijdu definitivne. (Nezlobte se, ale nebudu tu rozebirat, proc chci zrovna tohohle a ne jineho chlapa, proste mi na nem zalezi a proste nechci patrit k tem, kteri borej...ja chci udrzovat, budovat, zlepsovat...neco zborit umi kazdej.)