Mám pocit, že většina přispěvatelek četla téma velmi výběrově...

Zakladatelka píše, že bez dotace od rodičů by leckdy neměla ani na jídlo (a naléhavost potřeby po pomoci od migrény asi může pochopit jen ten, kdo ji zažil /já ne, ale věřím, že je to hrůza/). Píše, že manžel se s ní o změně situace nechce vůbec bavit a reaguje hrubě. Píše, že ona sama přivydělává jak jen to jde.

Aneleheleno, ptáš se, kde začít se změnou. Myslím, že nejúčinnější (a je to zadarmo) bude "vyndat z hlavy kazetu" současné nespokojenosti s bytem i manželem, a zkusit si na nějaký čas všímat všeho, co máš v životě dobrého. Totéž s manželem - jak připustíš, že se ti začne zošklivovat, půjde to jen k horšímu; rozpoznávej na něm to dobré, dej mu to najevo. A totéž sama se sebou - najdi, co ti na sobě vadí a proč, a pak si uvědom, že to není nic zavrženíhodného, nebo to nahraď tím, co bys chtěla. Přestaň srovnávat materiální stránku současného života s něčím lepším (jiní lidé, tvůj životní sen, minulost...), pokud už musíš srovnávat, tak si najdi příklady, kde jsou na tom lidi hůř. Uvědom si, co je pro tebe nejdůležitější a tomu se věnuj, aby vzkvétalo. Já rozumím tomu, že chceš pro dobro mladšího zůstat ještě rok a půl doma - věřím, že mu to bude ku prospěchu, pokud ovšem budeš spokojená máma a bude v prostředí vzájemné lásky rodičů. Tak jestli je tohle priorita, zapracuj na té spokojenosti - to jde i bez peněz. Pokud ale nemáte na jídlo, tak to už je zase něco trochu jiného. Myslím, že když manžel uvidí, že už na něj nejsi nabroušená, že ho vidíš zase jako žádoucího partnera a nepochybuješ o jeho schopnostech, tak po nějakém čase můžeš požádat o rozhovor, kde byste řešili jak z toho ven - ale nesmí to mít nadpis "Změň zaměstnání". Jen mu předlož fakta a nech na něm, s jakým přijde návrhem.
A v domácnosti nedři od rána do večera, ono to nemusí být všechno vypulírované, najdeš tak čas na sebe a nějakého koníčka nebo jen tak odpočinek (třeba když malý spí). A třeba ti v takové pohodové chvíli i přijde nápad, který všechno rozsvítí!