Zdravím všechny mamky!

Nedávno jsem vám tu psala, jak jsem nervozní z riškových neobvyklých projevů po nástupu do školky a že nás čeká neurologické vyšetření - které jsme měli dnes. Řeknu vám, jak to dopadlo:
Stručně: dost dobře.

Delší verze: dr. ani tak nepřikládala význam věcem, které mě trápily, spíš mě upozorňovala, že po tom narození, kdy byl "na hranici života", mám být ráda, že je to takto a uklidňovala, že další věci dožene časem, i kdyby třeba ne ve stejné míře jako ostatní děti.
Jediné, co docela vypichovala, bylo jak je drobný a hubený (100cm, 12 kg - 4 roky) a doporučila nám konzultaci s gastroentněcodr, který prý jediný může napsat výživové doplňky nebo nutridrinky.
Hned pak jsme dorazili k naší dětské dr., protože malý už dlouho kašle a nezlepšuje se to ani po 5denním užívání mucosolvanu (zlaté laguny ostramo!). Dostali jsme jiný sirup a probrali tu jeho hubenost. Dr. s návštěvou gastrodr nesouhlasí, považuje to za zbytečné - pokud riška jí v pohodě, jakože fakt jí docela hodně, kdykoliv cokoliv bez odmlouvání a vymýšlení, ani ne velké porce, spíše fakt často, navíc dle ní je to zřejmě i genetická dispozice, neb manžel je vysoký a hubený (extra, ach ty jeho žebra) a já taky žížala. Zatím jsme to tímto uzavřely, že dle jejích doporučení budeme sledovat a navštěvu odložíme, pokud nebude nutné, že by začal jídlo odmítat nebo tak něco.

S tím mluvením se to postupně zlepšuje. Zatím mi ještě nepopovídá, jak se měl nebo nepopíše co dělali ve školce, na otázky pořád odpovídá ano/ne a pořád podle jeho směvů odhaduji, jak moc se mu takterá činnost líbila. Jinak mluví o tom, co ho zajímá, hlavně auta, hračky, děti a venku. Dle rozhovoru s paní učitelkou se zlepšuje v tom samostatném jezení a taky oblíkání, netlačí to nijak, prostě to chce čas a ona je prostě v pohodě.

No a moje otázka:
Asi víte, že míváme docela dost různých kontrol, ale té neurologie se vždy obávám nejvíc, protože dle aktuálního zjištění se bude odvíjet naše budoucnost.
Dnes jsme dostali doporučení na gastro, rehabilitace a nějaké léky - zatím 300 Kč. Ráno jsem nás objednala k novému zubaři - vstupní poplatek 300 každý a "děláme jenom bílé plomby od pětiset, černé ne", k tomu máme ty brýlky, v jednom kuse nějaké "drobné" úpravy kolem stovky. Navíc jsem s prckem sama a nebýt mojí úžasné mamky nemáme buď léky nebo jídlo, jak na co nám přispěje a vypomáhá.
Zatím je to vše a položky nic moc, ale děsím se každé té neurol. kontroly a prožívám každé zhoršení (pokud nastane) ze strachu o rišánka a ze strachu, jak to zvládnem.

Proto chci vyjádřit nezměrný obdiv ke všem, co jsou na tom bohužel hůř než můj malý!! A ptám se, jak to zvládáte a jak vám to zasahuje do rozpočtu, je těžké to brát přes peníze, ale sakra to spolu souvisí a různé příspěvky se jen osekávají.
Děkuji všem, kdo dočetl a jsem ráda, že jste mi už dříve pomohli radou nebo milým slovem.