Semiš jen kartáčuju, nic na to nepatlám.

Dobrý švec (teda ona je to, pokud jsme pochopila, švec a ševcová, většinou vídám paní) je v Jungmannce - ale nevím, jestli je i levný, páč on má s mou tchyní výměnný obchod - on jí spravuje boty (včetně těch mých), ona jemu zuby A ceny pak pojímají jen nějak symbolicky, docela se kamarádí. Takže tam neplatím. Boty ovšem spraví fakt dobře, nechávala jsem si tam třeba i upravit kozačky na tlustá lýtka (prodloužit a přešít stahovací řemínky) a výsledek je dobrý.

Sezónní boty na konci sezóny umyju, nechám pořádně uschnout (tak půlden), pak nakrémuju a uložím do botníku, popř. krabic (do krabic manželovy boty, protože na něco tak obrovského se nevyrábějí botníky).
Nevypínám, octem nečistím.

Podrážení nechávám dělat podle potřeby, bez souvislosti se sezónou, prostě když je to sešmaťchaný už moc. Boty nosím spíš dražší, takže je mám na víc sezon a podražení mi za to obvykle stojí (zvlášť, když nic nestojí, že)

Boty "přechodové" - tedy takové ty jarně-podzimní, které ale člověk občas vezme i v deštivém letním či teplém zimním dni, mám v "mezibotníku" - takový malý botníček. Totéž boty společenské, které taky potřebuju vždycky tak nějak čas od času bez ohledu na sezónu. Tyhle typy bot myju a krémuju podle potřeby, většinou najednou s velkým sezóoním krémováním, ale samo musím i občas průběžně, aby vydržely pěkné.