Děti jsou takové, nechtějí být na místě toho bitého, tak se dají na druhou stranu. Ještě nejsou tak velké, aby dokázali říct dost a postavit se proti ostatním. Mají strach, že pozornost se přesune na ně a budou na tom stejně jako ti ostatní. I dospělí se bojí a chovají se podobně.
To nemá nic společného s jejich charakterem, prostě se řídí podle - kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti.
Ano, rozhodně je dobré nepůsobit na jedince, ale na celou skupinu, protože když se většina odmítne toho zúčastnit nebo začne dotyčného chlapce chránit, situace se obrátí. Ten film případně návštěva v tom sirotčinci - to by jim mohlo otevřít oči a pomoci pochopit. V tomto ohledu mi ta víra a návštěva kostele přijde fajn - působí se na celou skupinu, ne jen jednotlivce.