Jaké plemeno - každý samozřejmě doporučí to, které se líbí zrovna jemu, já nedám dopustit na bílé ovčáky. Hodně dlouho jsem přemýšlela, jaké plemeno je k dětem (a u mě i ke koním) to nej, tak se podělím o úvahu, třeba ti tazatelce pomůže. Podmínkou byla absolutní neagresivita vůči lidem, dětem i jiným zvířatům (mám ještě koně a kočky), snadná cvičitelnost (nemám čas drilovat, ale nevychované psy mám opravdu nerada), hravost, klidnější temperament (jsou dny kdy fakt nemám čas se psem běhat dvě hodiny po venku), ale zároveň schopnost absolvovat bez potíží celodenní tůru nebo vyjížďku s koněm.
V zásadě jsem zavrhla (myslím pro sebe, nepopírám, že pro někoho jiného to jsou skvělí psi): teriéry a lovecká plemena - obecně bývají samostatnější, svéhlavější, jejich výchově a výcviku je potřeba věnovat víc času, chci-li psa opravdu poslušného. Venku může být problém i s loveckým pudem a agresivitou vůči jiným zvířatům.
Borderky - ač úžasné, jsou neskutečně temperamentní a akční.
Knírače, špice, pinče - bývají uštěkanější a mohou být "ostřejší"
Kokršpaněly - možná je to náhoda, ale dřív bývali poměrně moderní a zažila jsem několik, kteří byli velmi nedůtkliví až kousaví. S ostatními španěly nemám vůbec žádnou zkušenost.
Pekinéz, mops, apod.- s těmi člověk v létě na výlet víceméně nevyrazí.
Plemena větší než německý ovčák - to už je na mě moc, moc sežerou, do auta se nevejdou, dožívají se kratšího věku a trpívají kloubními nemocemi.
Německý ovčák - velmi záleží na původu, chovají se linie vysloveně pracovní, ostří psi, ale i výstavní, kteří jsou fajn rodinní psi - jistá ostrost tam ale bývá.
"Bojová" plemena typu stafík, pitbul, bulteriér - ty co znám jsou klidní, pohodoví psi, co by neublížili mouše, na druhou stranu toho mají i dost na svědomí, takže člověku, který zkušenosti se psy nemá, bych asi raději nedoporučila.

Ideální jsou dle mého názoru menší ovčácká plemena - od zmíněné šiperky, šeltie, kolie, australský ovčák... až po mé milované bělouše.
Labrador je úžasný rodinný pes, mně osobně se vůbec nelíbí a je na můj vkus až příliš vlezlý, ale vhodný je - jen je potřeba dobře vybírat, protože coby módní plemeno trpí na "civilizační" nemoci. Nebo pokud se někomu líbí pudl, ridgeback, dalmatin nebo boxer, ti by měli být také fajn a lehko vychovatelní.
Na běláscích se mi (krom vzhledu ) strašně líbí, že jsou opravdu absolutně neagresivní, jsou poměrně klidní, ale zároveň si strašně rádi hrají a protože by pánečkovi snesli modré z nebe, jsou strašně snadno vychovatelní.
Tady jedna propagační fotečka: http://galerie.lupi.cz/albums/podzim2010/DSJ_3389.sized.jpg