Grainne, myslela jsem to tak, že občas děti můžou provést i něco, k čemu je "nevedeme" a co je třeba v přímém rozporu s tím, co je učíme.

Prostě nejsme absolutními vládci toho, co řeknou nebo udělají. A že si nemůžeme být nikdy stoprocentně jistí, že ten náš by nikdy.... jak jsi to ve svém příspěvku psala Ty.

Ostatně si myslím, že není na místě ani otáčet se na majetkové situaci rodiny, ani uvažovat co by kdyby a mně by se to stát nemohlo - Peťce se to stalo, snaží se to řešit, žádá nás o radu a už se to sama snažila řešit, byť možná mohla zvolit ještě účinnější cestu. Dát jí za to ještě kartáč, případně spustit obvyklé jeremiády o hnusných bohatcích, je kontraproduktivní.