Tak jak koukám, asi jsem jedna z mála, co synovi připravuje oblečení. Připravím mu ho den předem. Vstává s tatínkem, takže když se vyhrabu z postele já, už je oblečený a obvykle i nasnídaný. Můj chlap patří mezi ty, co absolutně nemají cit pro to, co je vhodný a co ne, takže jeho syna oblíkat nenechám. Hlavně je to taky pohodlný pro všechny. Ráno si oblíkne co mu nachystám. Zatím ho nenapadlo se mnou smlouvat, je mu celkem jedno co má na sobě. Neumím si představit, že se s ním ráno půl hodiny dohaduju, že na kraťasy je fakt zima. Zatím měnit systém nehodlám.
Jediný, co by těžko vydýchával by byly oblečky s medvídky, kdytičkami a podobnými sladkými kreacemi, na to je už moc velkej "muckej". Samozřejmě mu takový věci už nekupuju. Je mu 6.