Ono asi taky hodně závisí na samotném dítěti. Jsou děti, které ještě v deseti letech nechtějí nikam a s nikým a jsou děti, které to vyloženě baví. Naši dcerku jsme dali ve třech letech na krasobruslení, ne proto, aby z ní byla mistryně světa, ale protože jí to na rybníku hrozně bavilo a vyhlédly si nás tam trenérky. Po dvou sezonách už jí to nebavilo a zvýšily se nároky (tréninky 4x týdně brzy ráno apod) tak jsme s tím sekli, nejsem magor... Přešli jsme na show dance do jedné z nejlepších škol v ČR. Hodně jí to baví, začíná tam třetí sezonu, jezdí po soutěžích a kdyby náhodou byla dobrá, dostane se do světa, protože děti odsud jezdí každoročně na mistrovství evropy a většinou i světa. Pokud by jí to přestalo bavit, končíme, nutit bych jí nechtěla. Ale je tam nadšená, takže jezdíme, i když to hodně stojí. K tomu teď chodí jednou týdně na hodinu na základy tenisu, protože tady u nás má tenis tradici, je tam fajn parta a myslím, že se jí to neztratí. Opět, baví jí to, jakmile přestane bavit, končíme. Ono stejně vzhledem k počasí skončíme pro letošek každou chvílí. A nakonec má jednou týdně hodinu loutkového kroužku, kde si hraje divadýlko s loutkama a je z toho úplně nadšená.
Nemyslím si, že by byla přetěžovaná, vše řídím podle toho, jestli jí to baví nebo ne. Občas toho mám dost já, když k tomu mám teď mimi, ale dá se to zvládnout.
Samozřejmě to bylo jiné, když jsme my byly malé, ale dneska si už bohužel nemůžu dovolit nechat jí samotnou courat po městě v šesti letech. I tady u nás byl tajemný muž ve velkém černém autě, bylo to i v novinách, člověk nikdy neví. A aby byla celé dny doma nebo odkázaná na to, kam s ní dojdu na hřiště s kočárkem... Myslím, že v těch kroužcích má zážitky, které mi jí nenahradíme, i kdybychom se snažili sebevíc. A o nás taky nemá nouzi, manžel s ní hodně sportuje, jezdí spolu na kole, na bruslích, chodí na procházky se psama nebo se jí věnuju já, nebo babička s dědou (bydlí u nás baráku)... takže ani o naši přízeň ochuzená není.
Můj názor je ten, že se tohle všechno musí řídit podle toho, jaké dítě je a ne podle toho, jak jsme to mívali my nebo co nám připadá vhodné...