to víš,že je mi jedno co ostatní,ale jen to tak v člověku nahlodává,se nad tím zamyslet,jeslti snad já nejsem ta kdo zanedbává "správný vývoj" dítěte když ho nepřihlásí na každý den do kroužku. Sice mi rozum říká,že ne,ale to množství lidí,které ty děti takto cpou všude je čím dál tím větší - proto ten "tlak" ...

Navíc bych řekla,že se mnohem víc hodnotí co kdo umí a neumí - kamarádka se mě zeptala o prázdninách,jestli si dcera umí zavázat tkaničky. Neumí. Ani mě to nenapadlo ji to ještě učit. Ta její to umí - sama se přišla pochlubit - "teto já už si umím zavázat tkaničky a stačilo aby mi to tatínek ukázal dvakrát" No chtělo se mi říct, moje dcera se zase nebojí skočit po hlavě do vody a stačilo jí to ukázat jednou Ale nevím proč bych jí to říkala,když má z vody strach. Ale asi to bude tím,že nejsem chlubivý typ a že úspěchy a pokroky své dcery kamarádce/kamarádkám nepředhazuji...
Zatímco ony se prostě chlubí co kdo už umí a kam už chodí... A tak vzniká pocit,jestli nejsem v něčem pozadu...