Tohle už vyznívá poněkud líp, než předtím, ve finále, ba dokonce happy endu by to dítě, které se nemá starat o to, kde vezme jídlo, sešity a oblečení, mohlo být rádo, že se obětí šikany stalo, protože jinak by po něm neštěkl pes.
Něco je tu pořád divně, já si nemůžu pomoct. Promiň, ty sama jsi udělala hodně a hodnotu dobrého skutku nesnižuje ani oblečení z tržnice, ale pořád mi z toho nevyplývá, jak se na tom bude přímo podílet nejen tvůj syn, ale i ostatní zúčastnění, kromě toho, že dostanou kázání navíc a nějaké to výchovné napomenutí. Exkurze v sirotčinci mi tedy taky moc výchovná nepřipadá.
(Omluva za ten sirotčinec, v češtině to má poněkud jiný význam, ale nevím, co je to přesně za instituci, abych to mohla správně přeložit)

Nemyslím vrznout jim pár facek, to by snad prošlo na místě činu, ale něčím by sami a ze svého, ať už materiálna, nebo duchovna, měli přispět přímo oni a přímo tomu šikanovanému chlapci.