Makovko,

mému prvnímu pokladu je 6 let a nedávno jsem se přistihla, že "žárlím" na hlídací slečnu, která si s ním jezdí jednou týdně na pár hodin hrát. Já ani původně nechtěla, ale manžel viděl, že prostě tu trochu své práce potřebuju občas udělat v klidu a tak mě přemluvil. Hrozně jsem se toho bála, jsem konzerva, syn je po mě, ale slečnu si fakt zamiloval, ona s ním dokáže dělat skopičinky a blbinky, na které já moc nejsem, je veselá, nápaditá - prostě bych mohla být šťastná, že ji mám a že on si k ní našel takový vztah, protože jinak je to mamánek a každého nevezme.

Ale pokaždé, když se zeptá, kdy zase přijede, tak se ve mě vztyčí jedová ostruha) ale je to jenom můj vnitřní pocit, spíš se musím nějak srovnávat s tím, že mi začíná odrůstat) no, snad vše dobře dopadne a v únoru se mi narodí maličká velká náhrada