Kudlo, mě by to ani nemrzelo, je to jednoduše pravda, tedy pokud se neustále nehlídáš a úzkostlivě se varuješ dát najevo cokoliv negativního - blbou náladou počínaje, přes nechuť k úpklidu, až po střevní virózu.
Prostě neustále zakopáváme o běžné, všední věci a na povznášení je méně času a prostoru. Mně to dokonce ani divný nepřipadá a povznášet se vedle někoho, kdo skučí v posteli s opuchlým obličejem a zalepeným nosem..........no nevím, pokud tedy nemáš výslovně samaritánské sklony.

Bežný, všední život.