Grainne, nějak moc nechápu, o čem mluvíš s tím hlídáním se ohledně čehokoli negativního?

Nevím, co si představuješ pod pojmem "povznesení", pro mě je povzneseníhodný je samotný fakt, že 1) vůbec žiju, 2) navíc žiju vedle někoho, kdo mě bere takovou jaká jsem a koho já můžu brát takového jaký je. Tedy včetně toho zdánlivě nehezkého. Že můžu žít ten zdánlivě úplně všední život. Protože ono se to možná nezdá, ale i to je velký dar (který si člověk možná plně uvědomí až v momentě, kdy o něj přijde nebo skoro přijde).

Úklid nebo opuchlý obličej jsou v tomhle kontextu naprosto nepodstatné věci.