V bříšku miminku nečtu. Myslím, že mu stačí slyšet můj a manželův klidný hlas. Nevěřím tomu, že by mu pohádka teď něco dala.

V roce jsem dceři četla před usnutím Velkou knihu říkadel. Někdy i dvakrát dokola, než zabrala . Má z toho dobře vytrénovanou paměť, říkadla jsou rytmická a dětem se to líbí.

Teď už (4 roky) čteme i dlouhé pohádky, ale chce se dívat na obrázky a vyprávět mi do toho - jen tak poslouchat, to není moc její parketa.

Jo a asi od tří let dělá, že si čte sama, prohlíží si v postýlce při odpoledním odpočinku knížky sama, což je údajně důležité pro počáteční čtení, když dítě "dělá, že si čte".