Také nesnáším nakupování oblečení a tak mě vždycky manžel začne shánět co mu řeknu /třeba svetr, barvu a pod./ a já pak jdu už cíleně jen do dvou obchodů, kde to mají. Jinak on nákupy přímo miluje, takže chodí s vnučkami a vnukem kupovat oblečení, boty atd. Je to přímo jeho koníček.Elektronika, drogerie to vše nakoupí. Já jdu cíleně, šla jsem kupovat polštář a jak ho koupím už chci domů. On se chce ještě proběhnout po dalších kšeftech, takže já jsem si sedla v nákupním středisku a četla časopis a on prolítaval kšefty. Seděla jsem na lavičce se dvěma pány, kteří čekali na manželky. Bylo to docela zábavné, protože se pustili do řeči spolu, jaká je to otrava, že ženský pořád jen nakupují a oni jsou chudáci, co na ně čekají, aby je s nákupem odvezli. Tak jsem jim řekla, že já na rozdíl od nich čekám na manžela až si užije nakupování. Koukali jako blázni a ten jeden říkal, jak by se mu to líbilo, kdyby nemusel čekávat na manželku, než se vydovádí po obchodech. Načež jsem ho schladila s tím, že kdo by tedy potom nakupoval ty věci, které jsou nutné. Jediné co toho mého otravuje je nákup potravin. Mně taky, ale jednou za měsíc nebo za 6 týdnů udělám velký nákup, odvezu a on vytahá z auta domů.