ne, máme vcelku neutrální - slušný vztah. Jsme od sebe dost let, navíc opačného pohlaví. Nikdy jsme nebyli ti, co by se kámošili v sourozeneckém slovasmyslu, scházíme se jen u rodičů, jinak ne. I naše děti jsou od sebe věkově tak daleko, že je to o ničem.

Po pravdě si ani nejsem jistá, pokud by se něco vážného stalo, jak moc bychom si dovedli pomoci. Jediné co vím, že pokud se stane něco s našimi rodiči, tak já se budu starat a bratr finančně přispívat, protože žije daleko. O tom už jsme lehce téma nadhodili, prorože rodiče nejsou nejmladší.