To už je něco trochu jiného. Já to myslela tak, že když se zamiluje do ženáče, tak si může rozmyslet reálná rizika a říct si, zda to za to stojí. Zda je šance, že se rozvede, zda jsem schopna se sama postarat o dítě, jestli mě nevadí, být ta druhá atd.
Tohle se přece rozmyslet dá.
Prostě nechápu, jak se někdo, (nemyslím jen zakladatelku, ale i ty záletníky) může divit tomu, že to má nějaký následky. Já neodsuzuju, jenom prostě nechápu.
Nechápu, jak můžou ženy stále ještě naletět na ty samý řeči a ještě mít pocit spasitelky, nechápu, jak se záletníci můžou divit tomu, že milence po nějaký době nestačí jenom ten sex, chce taky mít nějakou budoucnost. Nechápu, nechápu, nechápu.
To že se někdo během manželství změní a jak moc, se moc odhadovat nedá o tom nepíšu.