Já to nějak zásadně neřeším. Se synem jsem si sedla a pobavili jsme se o tom, jak se v takové situaci měl zachovat, že násilí není řešení. Holce on se omluvil sám od sebe hned po tom, co to udělal, asi ho to pak mrzelo. Dramaticky to řešila babička. Začala proslovem "Paní XY, proti Vám já nic nemám, ale to co udělal Váš syn, tak to teda přehnal a to mu jen tak nezapomeneme", vedla asi 5 minutový monolog, kdy mi jen dovolila vsuvku "a co se teda stalo?". Až pak řekla, o co šlo. Měla to řešit hned. Děti se perou, to bylo a bude. Násilí nepodporuju v případě kluků, jak tu bylo zmíněno, každopádpně pokud někdo zaútočí na mého syna, proč by se neměl bránit.