Učím na VŠ a některé mé studentky jsou zároveň matkami. Také jsem matka a také to pro mě není jednoduché si vždy zajistit hlídání. děti mám tedy už ve školce, ale i mé dšti bývají nemocné. V tom případě musím platit hlídací tetu, nikdy bych si dítě do vyučování či ke zkoušce nevzala.
A upřímně totéž očekávám od svých studentek. Hlídání je jejich problém, stejně tak neprospané noci. Odmítám tyto řeči, pro mě jsou opravdu nepřípustné. Jsou to studentky vysoké školy, prostě se tak musí chovat. Neumím si představit, že by tyto věci říkaly při jednáních s klienty.
Je mi jedno, jestli jim dítě pohlídá spolužačka na chodbě, ale do místnosti ke zkoušce dítě opravdu nepatří. Já tam mám vždy ještě jednoho až dva studenty, kteří se zároveň na svůj výkon připravují a musím brát ohledy i na ně.
Není to o netolerantnosti vůči studentkám, ale holt si musí najmout chůvu na tu dobu zkoušky. Jsem ochotna sem jim přizpůsobit v čase, dni, mají vždy na výběr z mnoha termínů, v tom všem tolerantní jsem. Ale jakmile se již rozhodnou, tak bez dítěte.

Pokud se jich najednou sejde více a vzájemně si děti pohlídají, klidně jim najdu volnou učebnu, kde může vždy s dětmi někdo počkat. Ale upřímně moje povinnost to opravdu není.