Já mám z tvých formulací dojem, že se na své studentky díváš trochu jako na své podřízené (očekávám od svých studentek, prostě se tak musí chovat, při jednáních s klienty). Pozor, tak to není, jsou to platící zákazníci a podle toho bys k nim měla přistupovat, tj. v rámci možností vyjít vstříc. Což nakonec asi i děláš, samozřejmě nikdo nečeká, že se budeš stavět na hlavu, rozumný přístup je to zajištění místnosti pro vzájemné hlídání dětí mezi studenty. Ale ještě k tomu, jak píšeš, že to tvoje povinnost není - no není, ale působí to na mě stejně divně, jako kdyby kuchař v restauraci tvrdil, že není jeho povinnost vařit tak, aby to lidem chutnalo.