Tady nejde o nevychované spratky, ale o děti, které prostě nejsou ideálními společníky na zkoušce. Pokud se tedy nebavíme o miminu, které zkoušku prospí v šátku. Děti se ani nedají dělit na "hodné" a "řvouny". Sám o sobě fakt, že dítě leze, kramaří, objevuje nové věci, nevydrží chvíli v klidu, je prostě pro koncentraci určitý nápor. A ještě k těm mimořádným situacím - já si právě myslím, že pokud by studentky nebraly své děti do školy automaticky a stylem "no a co, mám dítě jako hendikep, ať to všichni vezmou na vědomí", ale opravdu jen v krizi, tak se to tady možná tak neřeší. Řeší se tu fakt, že některé studentky předpokládají, že se jim okolí bude automaticky přizpůsobovat a diví se, že ne všude je to tak, jak si představují.