Ahoj holky, jdu se sem spíše vypovídat, než pro radu.
Bydlím k od našich cca6km jezdím tam 1-2x do týdne...
Dneska jedu též, byla jsem domluvena s kamarádkou, že když tam jedu, tak se k ní stavím.
Když jsem to řekla mamce, řekla mi , že to je teda pěkný, že si jedu udělat pěknej den, u ní se najím a pak půjdu pryč, že si myslela, že když už tam budu, že jí s něčím pomužu, a ne že si udělam peknej den .... Kurňa, to nemám nárok na to, abych zašla za kamarádkou?!?!
To prostě když máti někam nejde, tak já taky nesmím nikam chodit?!?!

Nevím, nechápu, a štve mě to...!!!Už jednou když jsem se chtěla stavit za kamarádkou, tak jsem to nespojovala s návštěvou u našich, ale jela jsem přímo k ní...bylo to tak lepší...


Další věc , z které bych se chtěla vypovídat...
Jak všichni víte, mám těžce postiženého brášku...
S našima v baráku bydlí i můj děda /taťkův tatík/
když tam jsem s malou, a potřebuji ji dat spat, tak děda si ji vezme vždy k sobě a uspí mi jí, nebo se malá u něj odpoledne kouká na kouzelnou školku atd..., když odjíždíme, děda mi pro malou vždycky šoupne nejakou čokoládu, nebo brumíka...
I přes to, že ví /říkala jsem mu to/, že by to ten můj bráška mohl taky, tak mu málokdy co takto dá...
Když jsem naposledy od našich odjížděla, mamka stála nahoře na schodek a poslouchala co si s dědou říkáme, a pak když jsem jí volala , že jsme v pořádku dojeli domu, tak mi jízlivě máma řekla
"dědek zase malý něco dal, viď...já říkám jo brumíka...a mám "to je hajzl, a malýmu zase nic nedal"
HOlky, abych pravdu řekla, mě už to vysiluje, poslouchat, to jak máma "závidí" ? nevím ,, malý, že dostala od pradedy sladkost a malej ne-e....nevím co mám dělat...předhazuje mi to furt...že my dostáváme...
dokonce byla dotčená, že malá od dědy k svátku dostala 300,- a malej k pátejm narozeninám jen 500,-
že to je nepoměr...co já s tím mám dělat? Je to přeci na dědovi, kolik komu a co dá...a já s tím nic nenadělám....ale jestli mě to naštve, jako, že už k tomu moc nechybí, tak dědovi řeknu, ať malý nic nedává, že mě nebaví poslouchat ty řeči, že malá dostává a malej ne...

další věc , z který nemužu, je ta , že se mě mamka ptá jestli si na malýho někdy vzpomenu jak se mu daří - To jí nestačí, že jí denně volám a ptám se jak se mu daří, že mu co chvilka neco koupím a dám...že ho mám ráda...
taky se mě ptá jestli mám brášku ráda víc nebo míň než my ostatní dva sourozence /15 a 19 let/...
vůbec nevím, co mám dělat...

jen doufám, že to je nějaký období a že to mamku přejde...