El, knihu jsem necetla, jen clanek na toto tema od p. Lucie. Premyslela jsem jak se tady zeny bavily o praci nad kontrakcemi aby nebolely... No ja znam tu praci jenom spise na psychicke rovine, vypousteni hlasem tu silu do vesmiru, a pritom je to i telova spoluprace s uvolnenim se soucasnou naplavou radosti. Zaroven dostavala jsem po druhe do transove nadcasove rovine - opravdu zpetne se nevybavuji co jsem tech sest hodin delala, nevybavuji si, ze to bylo tak dlouhe, ze to bylo vubec dlouhe, a pri tom jsem urcite nespala.

Ja jsem strasne vdecna za to, ze druhy porod byl pocitove stejny jako prvni, dite bylo podobne velke, stejne rotovalo, mela jsem stejne nutkani, stejne zpusoby ulevy, a ze jsem mela to zadostiucineni v tom, ze to, co mi nevyslo pri prvnim, zvladla jsem pri druhem, opravdu bylo to uzasne lecive, a na rovine vlastniho sexualniho sebevedomi jsem to trauma z prvniho porodu opravdu uzavrela jsem. )

Takze faktem je, ze jsem mela psychickou potrebu, aby mi druhy porod bolel, a zavinovaci poporodni bolesti oslavovala jsem s pietou slaviciho viteze Kdyby na mne sel nejaky dalsi porod, koupila bych si knizku od Lucie, dala bych si ale bacha nevytvorit si navod pro rozum (teda mam tu zkusenost ze rozum, jakekoliv sledovani hodinek, pristroju, metodickych navodu co delat, skodi - tak to pisu ne pro sebe, ale spise pro ty, ktere nevedi, jak to je rodit).