To je první dítě že? Taky jsem byla takhle "nasraná" a všechno řešila. Ono tě to časem přejde,bude muset,jinak ji zabiješ. Tohle prostě jako babička bude dělat pořád,teď s oblečením, v budoucnu s příkrmy,pak s oblečením i jídlem dohromady, školkou, kamarády, nemocemi...

Jo jo je to o nervy. Ale jediný řešení je utnout vztahy s tchýní - pak máš 100% klid,ale to je zbytečně extrémní.

Však malé to její zahřívání ručiček neublížilo

Já vím,že nejvíc tě štve asi to,že ty jako rodič máš rozhodovat ne ona coby babička... To mě taky nejvíc na tchýni vadí. Ale já se snažím opravdu dupnout jen ve chvíli kdy to přesahuje nějakou mez - třeba když jí před obědem nabídne celou tyčinku margot - tak prostě vstanu jdu - tyčinku seberu - načež dcera spustí děsnej bengál,začne nadávat,kopat,vztekat se a řvát - pošlu ji za babičkou ať si to vyřídí s ní,že tyčinku jsem jí vzala kvůli ní...
Když jsme na chatě a tchýně se rozhodne,že je mé dceři zima a jde ji obléct,já jdu a zase ji vysleču - pokud mám pocit,že to není potřeba...a že naopak bude zpocená.

Tohle jsou prostě klasické půtky mezi tchýněmi a snachami,které obě chtějí mít pravdu