To ale není poprvé. To je pořád něco. Táhne se to už od těhotenství, teď např. malou nakojím a ona mi za hodinu tvrdí, jakej má hlad a jak ji trápím, že ji nedám. Přitom jako její matka vím, že vydrží 3 hodiny! Pak kojím a ona si sedne vedle mě a čumí mi na kozu, jestli to asi dělám dobře. Furt furt něco. Že mi při návštěvě kontroluje čistotu wc a vleze do každého pokoje, včetně ložnice, už nekomentuju. Že šmejdí ve věcech, po kterých ji nic není, taky nekomentuju. Ale tohle už mě dožralo. Právě jsme se doma kvůli ní šíleně pohádali, protože manžel asi nechce mít dusno ani na jedné straně.