hele, jak dlouho jsi po porodu?

když ti řeknu, že mě do věcí teda tchýně neleze, nic nekontroluje, ale ve chvíli, kdy jsme zrušili kupování balených vod u nás přestala pít, napije se, jen když je u nás celý den, tak trochu po obědě a ještě jde a umeje si hrnek, který si práv vyndala ze šuplíku čistej.. od našich dětí si nenechá dát pusu.. ale jakmile je u druhého svého syna (nuno říct, že oblíbenějšího) a jejich syn mlže pusinkovat babičku jak chce, u nich sní i jídlo spadlé na koberec.... jo, to je nápor na psychiku! že nám nutí svoje dogmata, které jsou úplně mimo normální chápání (domácí vejce = oplodněné vejce; to, že kohouta nemáme, tudíž ty vajíčka nemá kdo oplodnit, to je nepodstatné, domácí vejce jsou prostě oplodněná, proto chutnají jinak, resp se nemají jíst ).. apod, tak pak bych chápala, že se vztekáš, ale opravdu foukání na ruce, zakasání trika, to je malicherné.. lezení do skříní je na pěst, to ybch se ohradila, ať si o mě myslí co chce.. u kojení jí řekni, že bys ráda měla klid, že máte rituál třeba nebo nevim co (já nevím, kojila jsme obě děti týdny, takže fakt neposloužím co se týče "výmluv" u kojení)