A tečko, ale že to platí, když něco řekneš si musíš nejdřív obhájit (uhájit). Takže když něco řekneš, trvat na tom i kdyby se babička ksichtila, mračila nebo svíjela v křečích infarktu. Když si to vyjasníte teď dokud je malá malá a nevnímá to , nebudeš pak muset řešit "ale babička říkala/mi to dovolila u většího dítka.

Měla jsem s tchýní nemlich tyhle tanečky okolo prvního dítka (prvního vnoučete) a setřepalo se to časem. Hlavní je myslím nenechat se zatáhnout do "bitvy". Pokud je babi normální, tak jí dávej najevo že oceňuješ její zájem a nadšení, ale že to prostě bude takhle. Pokud to není větší věc typu cumel v medu, podkládání polštářema aby "seděla" a podobně, tak to nech plavat, maximálně to přátelsky okomentuj