Rodiče ne, ale starší sestra, prakticky při každém setkání, občas i do telefonu.

Třeba když jsem jí volala na štědrý den (voláme si každé Vánoce po nadílce) a ona mě seřvala, proč volám tak pozdě a jestli mi ona ještě vůbec stojí za to, abych zavolala...Jindy neváhala zavolat, aby mě sprdla za to, že jsem se ujala nalezeného štěněte (dozvěděla se přes přítele z FB, kde jsem měla inzerát)....
Když je u nás, dělám všechno špatně, i když vlastně nic (podle ní) nedělám....
Když hrajeme hry, je špatně, když mám radost, že se mi daří, je špatně, když bručím, že se mi nedaří, je špatně, když mlčím a špatně by bylo, i kdybych nechtěla hrát...

Kontakt úplně odstřihnout nejde, kvůli dětem, ale téměř každé setkání končí mým brekem, zatímco ona je v pohodě....