Tak ja mam cerstvou zkusenost, pred 2 mesici jsme adoptovali rocniho civavu k 4.5 lete dceri.
Mam pocit, jako bych poridila dceri sourozence, porad se postuchuji, kdyz je jeden v klidu, tak dorazi druhy a naopak. Zatim na dceru zavrcel 2x, ale to uz byl opravdu extrem, myslim, ze jiny pes by ji uz davno sezral. Nema to s ni jednoduche, ona mu opravdu neda pokoj.
Jinak je zlaty, nehne se ode me na krok (asi se boji, ze opet prijde o pana), miluje jizdu autem, steka jedine doma, kdyz nekdo zazvoni, venku vubec, k ostatnim psum je pratelsky, k navstevam taky. Kdyz odchazime z domu, on si odchazi lehnout a kdyz se vratime, najdu ho spolehlive na stejnem miste. Vencime 4x denne, 3x10min a 1xdelsi prochazka, 20-30min.

Je teda desny loudil u stolu, ale to asi kazdy pes, ne?

Pred tim jsme meli yorkshirku, ta byla nervni, ustekana, nedalo se s ni nikam jit, porad knucela, v aute, v dopravnim prostredu. Byla desne vybirava v jidle, musela jsem ji varit. Navic vylozene nesnasela male deti, stipala je do paticek, kdyz behaly.