Přidat odpověď
To dělala neteř taky, učila se mluvit od bráchy, který mluvil špatně, takže mluvila ještě hůř, polovinu hlásek vyslovovala špatně, nebylo jí prakticky vůbec rozumět. Viděla jsem hlavní problém v tom, že ona byla hodně odkázaná na jeho řečový vzor, nikdo jiný s ní doma moc nemluvil (a proto i synovec mluvil špatně - rodiče s ním mluvili málo a rychle). Ve 4 letech přešla do logopedické školky, hodně to pomohlo, nicméně problémy má stále a už jí asi zůstanou (je jí 10 let, zadrhává).
Sourozence bych neoddělovala, ale snažila bych se s nimi hodně, správně a pomalu mluvit. Aby prostě té správné a srozumitelné řeči bylo víc. Vlastně to tak dělám. Některá slova říká dcera špatně podle bráchy, ale je to opravdu jen několik slov.
Předchozí