Jeden z mých předků za svého života zasadil na rodinném hrobě 2 tůje s myšlenkou, že je na svém hrobečku bude mít, byla jsem u toho.
Čas trhnul oponou a jeho urna se ocitla v poměrně hnusném kolumbáriu a pronájem hrobu nájemce ukončil.


Chodívám na ten venkovský hřbitůvek a z hrůzou koukám, jak ty tůje bují do šířky, hrob dále nikdo nenajímá a je otázkou týdnů, kdy je prostě správa hřbitova vyrve, aby se kolem toho dalo chodit.


Je mi to tak nějak líto. Napadlo mě, že ten hrob pronajmu, tůje ošetřím a nechám tam dát místo iniciálů nějaký neutrální mírný nápis. Do sporů s příbuznými o ostatky určitě nepůjdu.

Jaký máte vztah a respekt ke hrobům a posledním přáním svých zesnulých?