Přidat odpověď
Už jsem tu pár témat zakládala, v sekci adopce a umělé oplodnění. Takže je asi jasné, v jakém stádiu se nacházím. Ví to samozřejmě i moje rodina.
Problém je, že má mladší sestra čeká dítě. Nikdy jsme si nebyly blízké - v rámci eufemismu bych řekla, že je taková citově plošší, neohleduplná. Posílá mi neustále UTZ svého dítěte, nmobilem jako MMS, na mail,... Zbytek mé rodiny je nadšen z příchodu vnoučete, takže mi horem dolem vypráví, jaké je to báječné, když bude mít sestra dítě, někdy se špičatými poznámkami (něco jako: konečně, když od tebe jsme se nedočkali), které ignoruji.
No a dnes jsem se mezi řečí s příbuznými dozvěděla, že sestra chce dát svému dítěti jméno, které jsem pro své dítě chtěla vždycky já, už asi od deseti let. Vždycky se mi líbilo, je neobvyklé, shodneme se na něm s partnerem a sestra to ví. Bavily jsme se o tom několikrát. Jméno se nebude stejně psát, ale vyslovovat.
A já se cítím hrozně, protože sice žádné dítě nemám, ale to jméno pro mne bylo něco jako příslib, že to jednou vyjde, že nějaké dítě bude. A najednou tu bude v rodině jiné mimino, které se bude jmenovat stejně.
Tak nevím, jestli je možné, že jí to nedochází, když jsme se o tom tolikrát bavily? Nebo má hormony zatemněný mozek a jen tak na to zapomněl? Nebo to ví, a je jí to jedno?
Nemáme dobrý vztah, tak ji ani nechci prosit, ať si to rozmyslí, když už se s vědomím toho, že se jedná o "moje" jméno tak rozhodla. Co byste udělaly vy? Zavolaly jí? Přestaly se stýkat a daly v budoucnu, až se zadaří, to "svoje" jméno? Nebo byste prostě daly jiné?
Předchozí