Mam temer 30kg nadvahy a jsem z toho uz naprosto zoufala. Muj problem vsak neni v prezirani, ale v pravem opaku. Nerada jim. Pokud bych nemusela, tak bych nejedla vubec. Nemam oblibene jidlo a doslova nesnasim sladke.
Pracuji fyzicky, opravdu se pri praci casto zapotim a tak je mi jasne, ze jist musim, jinak se zhroutim. Praktikuju to ale strasne, strasne spatne. Ja to vim. Rano do sebe se sebezaprenim nasoukam snidani, ale uz si nevezmu nic s sebou do prace - proste nedokazu ani pomyslet na jidlo. Jakmile zacnu pracovat, na jidlo si zase ani nevzpomenu, hlad nevnimam nebo mi nevadi.
Najim se az vecer, kdyz varim manzelovi. Nejim nic hnusneho, varim spis zdrave, ale problem je, ze telo vydesene hladovenim si schova kazdou pomyslnou kalorii, kterou do sebe nasoukam a promeni ji v tuk.

Vim a mam vyzkouseno, ze jakmile zacnu pravidelne jist - 5x denne - jdou kila za chvili samy dolu. Ale ja se dokazu prinutit jen chvili a to jeste s
Zkousela jsem treba 60 denni Havlickovu dietu. Byla by bajecna a na zacatku fungovala velice dobre (vytiskla jsem si ji, ke kazdemu jidlu pridala ctverecek, ktery jsem zaskrtavala), bohuzel jakmile jsem dosla k nejakemu jidlu, ktere se neda jen tak sehnat nebo mi vylozene nechutna, tak jsem ho proste preskocila. Mam radost, jak mi to jde, jak se dokazu prinutit jist, pak se ale neco stane (dovolena, party...)a ja jsem na zacatku.

Uz jsem zkousela navstivit par odborniku. Des a hruza. Asi nejlip to se mnou myslela jedna cvicitelka, ktera me poslala za psychologem.
Od vsech psychologu i vyzivovych poradcu vetsinou slysim:
- no to nesmite jist tajne a musite si zapisovat vsechno co jite (nejim tajne)
- musite prestat jist sladke a tucne (tucne nejim vubec a sladke opravdu nemusim. Priznavam, tak jednou za 3 mesice me prepadne chut na cokoladu, ale vetsinou se ta chut uspokoji pouhym nakupem a ja po case zjistim, ze mam v kabelce nerozbalenou cokoladu a dam ji prvnimu bezdomovci, ktereho potkam, protoze uz na ni nemam chut.)
- nesmite pit sladke limonady a prestat si sladit kafe a caj. (nikdy, ani jako dite jsem nepila sladke limonady a do caje jsem si prestala davat cukr pred 10 rokem zivota. Kafe jsem sladke nikdy ani neochutnala. Ze sladkeho piti je mi na zvraceni)
- musite dodrzovat pitny rezim (jo, tak ten dodrzuju, mozna az moc vypiju tak 5 litru vody denne)
- musite jist vice zeleniny a ovoce (ovoce ani zelenina mi nevadi, jen me nikdy nenapadne si je vzit k jidlu. Pokud mam na papire napsano - svacina: 1 banan nebo mrkev, tak nemam problem)
- musite se vic hybat, cvicit (jak jsem rekla - mam fyzicky velice vycerpavajici povolani, cely den chodim atd. obcas vecer sotva vylezu schody a jen pri predstave, jak se nekam bezim "probehnout" )

Kdyz to vsechno tem "odbornikum" reknu, tak se mi dostane odpovedi, ze nikdy nezhubnu, kdyz budu lhat sobe i jim. Vsichni jsou tlusti, protoze se preziraji a ja jim tady sice tvrdim, ze nejim, ale ve skutecnosti nedelam nic jineho, nez nekde tajne zeru. Jeden mi za to vynadani chtel nauctovat skoro 10 000. Uz nemam silu jit k dalsimu.

Kdyz se sverim kamaradkam, tak vetsinou slysim to uzasne "Jeee, ja ti tak zavidim, taky bych to tak chtela" to je vazne na
Vazne by chtely byt tluste protoze neji?

Ja se chci zeptat, jestli je tu nekdo, kdo ma podobny problem, mohly bychom zacit hubnout spolecne, podporovat se v jidle, poradit si, co jist, jake svaciny pripravit do prace.

Nebo alespon nejakou radu, jak to delate, ze jite pravidelne? Co si sebou berete do prace, kdyz nemate moznost si jidlo nikde ohrat?
Za cokoli, kde nebude "ja bych to brala" budu desne vdecna!!