Víš já někde četla(a že sem toho prolezla, když se to u nás stalo), že odpouštět není nutný, máš spíš partnerovi ukázat jakou bolest Ti udělal a jak moc Ti ublížil.Aby pochopil, že to co pro něj bylo něco jako úlet, nebo to byla nedůležitá epizoda Tobě naprosto otočilo svět, roztrhalo srdce....prostě to co cítíš.

Já když to na mě přijde, klidně jdu (no tak úplně klidně to zas ne)a partnerovi to povím, že mě to stále bolí, ne ta nevěra,ale ztráta té absolutní důvěry, kterou jsem vůči němu měla.... My jme o tom doma mockrát mluvili a mluvíme, někdy je to lepší, jindy zase ne, ale jak píšou všichni, chce to čas.