Míno, za mě - nechala bych všechno na přírodě - za sebe věřím, že všechno má být tak, jak se to samo stane...Fakt.
Když jsem já byla v 8měsíci těhotenství, hospitalizovali mi milovaného tchána se srdíčkem v nemocnici - chodila jsem za ním denně - byl na tom fakt špatně, pořád spal, nechtěl jíst (vždycky ale pookřál, když jsem přišla, dávala jsem mu jeho ruku na bříško, aby cítil, jak Kubča škytá a mámila z něj, na co by měl chuť, abych to mohla uvařit a druhý den přinést) - byla jsem tam ještě den před tím, než mě odvezli do porodnice...
Synek se narodil, tchánovi nakonec (po skoro 2 měsících) dali lék, který potřeboval (kvůli jeho věku měli nějakou komis, která musela rozhodnout), takže se kapku zmátořil a propustili ho domů - v podstatě i docela dobře zrehabilitoval (za tu dobu co byl nemocnici mu tak atrofovaly svaly, že mohl lézt jen po čtyřech), ovšem to srdíčko to nakonec prostě nevydrželo a dotkouklo (necelé 2 měsíce potom, co jsem porodila. Synka jsme mu po šestinedělí vezli ukázat, ale už na tom byl zase špatně, jen se na něj podíval a odešel si lehnout... zpětně si myslím (jak jsem ho znala) že věděl že už tady dlouho nebude a tak ho to dojalo, že nezvládl být s námi déle...

Mě tedy nenapadlo, že bych si kvůli němu nechala porod vyvolat. Nemyslím, že by s tímhle dotyčná osoba, která by se to týkalo, souhlasila.

Spíš bych, jestli to tedy ještě jde (to netuším) nechala udělat 3D ultrazvuk, nechala ho nahrát a pak promítla...