Libíku, ono "mít děti na prvním místě" je dost relativní pojem. Já třeba děti na prvním místě mám, ale rozhodně nejsem takový ten typ matky (a ani bych nechtěla být), který by si z dětí a rodiny udělala pupek světa a jediný smysl života. Teď ještě potřebují hodně mého času a energie, ale postupně tahle potřeba bude ubývat. Snažím se uhájit si svůj vlastní prostor, nepotřebuji ho mnoho, ale kdybych ho neměla, tak se doma pozabíjíme. Vůbec mám potřebu si fanaticky hlídat to, na čem mi hodně záleží, tj. vztahy se svými nejbližšími. Už jsme se třeba s manželem naučili, že i kdyby trakaře padali, tak si musíme umět najít čas na chvilky ve dvou (pochopitelně tím zdaleka nemyslím jen sex), ať jsem sebevíc vytížená, tak se snažím si téměř denně najít čas, abych si popovídala nebo zatelefonovala se svojí maminkou, abych měla pravidelný kontakt s ostatními příbuznými a přáteli a tak.