Roni,
asi před 2 lety tu jedna adopt. maminka psala, že uspořádali s učitelkou ve třídě besedu, kde vysvětlily dětem, jak je to s adopcí a NRP vůbec, a děti to přijaly citlivě a malé romče zahrnuly mezi sebe. Dokonce měla tato beseda takový ohlas, že ji potom uspořádala ještě i na jiných školách.

My jsme v té době měli přijatou problémovou Michalku v 1. třídě, tak jsem se inspirovala a uspořádaly jsme totéž s podobným efektem. Podobný "pokec" jsem nabídla na druhém stupni v rámci rodinné výchovy". Všem našim dětem to výrazně pomohlo, a nejen těm našim. Nad jednou přijatou holčinou ( z jiné rodiny) si dokonce vzaly holky-osmačky patronát a chránily ji, chodily pro ni, aby šla s nimi ven a vtáhly ji mezi ostatní. S naší Michalkou to dopadlo podobně: dvě holky, které jezdí na koni, pro ni občas zajely s koněm, a když takto veřejně manifestovaly jízdou vesnicí na koni s Michalkou v sedle její důležitost, děti ji začaly málem uctívat.