Naprosto souhlasím s Kamilou.
A odpověď Krystal(a?) je taky už standardní lahůdkou. Na námitku, že není v přirozenosti většiny žen se organizovat a bojovat odpoví vždy někdo Tak se angažujte (órganizujte) tam a tam, a tamto jste si měly (mohly) vybojovat...
Co se týká celé diskuse, já osobně si myslím, že mobilizace v praxi moc nehrozí, ale vadí mě to z principu. Podle mě skutečně ženy (obecně, výjimky jistě jsou) nemají tendence bojovat, ale spíš se dohodnout. Taky mají ženy větší úctu k životu, protože jsou to bvykle ony, co vypiplávají děti a muži často ani netuší, co to dá práce. Už v dětství umírá víc chlapců jen proto, že jejich hry jsou agresívnější a nebezpečnější, důsledky (ošetřování) bývá na ženách.
Je pravda, že ženy v současné době volají hlasitěji po rovnoprávnosti, ale neděje se to cestou, která by se mi líbila. Je to spíš v náš neprospěch a nejde o rovnoprávnost, ale stejnost. Kromě už zmiňovaných se mi například nelíbí připravovaný zákon, podle kterého by ženy i muži šli do důchodu stejně, v 65 letech, bez odečtu let za vychované děti. Ono to samozřejmě vypadá, že ženy mají takto nějaké privilegium, ale asi málokdo ví, že ženy do toho důchodu dřív mohly jít také až později, odejít dřív bylo právo, ne povinnost, a asi se neví, že procento na důchod bylo u žen právě o ty zmíněné roky nižší(aspoň před pár lety to tak bylo). Nemusím zdůrazňovat, že celková částka, ze které se důchod počítá, je taky výrazně nižší, a jistou roli v tom může hrát kromě jiného i desetileté zpoždění v kariéře kvůli dětem, které se prakticky nedá dohnat. Takováto rovnost není spravedlivá, a stejně to pociťuju v případě branného zákona. Věřím, že ani všichni muži nejsou z toho nadšení,ale pohybuju se blízko vojenského prostředí a vězte, že muži, co se těší, že by mohli jít bojovat, jsou. Ženy takové neznám, těm opravdu jde jen o ty výhody v armádě jak to tu bylo popsáno, a potvrzuji, že až takové zas nejsou, ale zas nejsou rozhodně malé.