My ohrádku nemáme. Odstranila jsem z dosahu ty nejnebezpečnější věci a nechávám syna lozit po celém bytě. Jenom na schody máme branku. On by tam ani nechtěl být, nemá rád jakékoliv omezení. Když jdu se smetím, dám ho do postýlky. Když jdu věšet prádlo, mám ho v nosítku, když vařím, lozí po bytě a dohlížím na něho. Stejně mi většinou visí na noze. Žehlím a vytírám až usne. Občas má nějaký malý úraz. Zrovna dnes se praštil hlavou do hrany nohy svojí dřevěné jídelní židličky. A to jsem seděla u něho (udělal rychlý, nevyzpytatelný pohyb hlavou). Ale pokud Tvému dítěti ohrádka nevadí a není tam celý den, tak proč ne.