Pawllo,

ale ne každý má to štěstí, že jeho nadání je tak vysoké, aby dokázal tuhle (nebo jakoukoliv jinou) práci dělat bez vzdělání, odborné přípravy. Já vím, že jsou "učitelé do Boha". Ale jsou i učitelé, co tu práci mají rádi, co chtějí být dobří, jen je to stojí víc úsilí, potřebují nějaké to vedení, praxi, aby měli na čem stavět. Pak mohou být stejně dobří jako ti, co tohle mají vrozené.

A ano, spousta absolventů specek s těmi dětmi pracovat neumí a já si opět myslím že je to tím, že jsou vzdělávaní jen jedním směrem. Oni třeba vědí, jak pracovat s kterým dítětem co do postižení, ale protože vlastně nemají tak přesnou představu, jak probíhá klasická výuka nebo jaké jsou možnosti, postupy, metody v běžné třídě, přijde jim nemožné to skloubit....těžko pracovat s něčím, co neznáš, to zase zvládne jen ten, kdo se s tím narodil .

Takže absolvent specky bude nakloněn oddělovat děti s problémy, aby se jim mohl lépe věnovat v tom svém směru, běžný učitel je bude radši oddělovat proto, že zase vůbec neví, jak s nimi pracovat a má naučené ty svoje postupy.
No a nakonec na tom bude nejlíp člověk, který žádné specializované vzdělání nemá, protože nebude "pokřiven", "zaklapkován" nějakými naučenými stereotypy, ale bude postupovat intuitivně...

Jenže se čím dál víc volá po tom, aby učili jen odborníci, lidé s patřičným vzděláním, takže těchto nesešněrovaných lidí se do školství bude dostávat čím dál méně. A když už se tam dostanou, zase se budou muset rozhodnout, buď dají přednost specce nebo kasice. A obávám se, že v obou případech u spousty z nich dojde k přesvědčování, že to, co jim fungovalo, fungovalo jen náhodou a byla to vlastně chyba....

Takže já si stále myslím, že je to mimo jiné o tom zvdělávání pedagogů. O jejich úzké specializaci. O neprovázanosti oborů, které jsou, podle mě, neoddělitelné....