Ony se ty zásady mohou i dost propírat. Já jsem třeba ráda, že jsem místo věčného trajdání po lesích měla možnost se i pořádně vzdělávat, protože díky tomu teď při polovičním úvazku celkem slušně vydělám, a tak mi zbude víc času na děti. A já nemusím být neurotizovaná z toho, že od rána do večera dělám blbou práci, kterou nesnáším, ale jen 20 hodin týdně dělám práci, ze které sice neřvu nadšením, ale která se dá přežít.